Josef Jan Maxmilián Kinský

Vyrostl v ovzduší vídeňského dvora a osvojil si rozsáhlé vědomosti. Vynikl v oblasti narodohospodářské jako stoupenec osvícenských nauk. Prosazoval merkantilizmus. Sloup učinil centrem svých podnikatelských snah a přenesl sem svůj dvůr.

Zde postavil v roce 1733 nový zámek v duchu barokního stavitelství a promyšleného urbanismu. Byla vytyčena osa vycházející od stávajícího kostela v centru obce. Na této ose vzniklo předzámčí, zámek, zahrada a lipová alej stoupající po mírném svahu podél silnice vedoucí do Nového Boru až na malé návrší, kde byl tento ucelený, 750 m dlouhý barokní komplex zakončen kaplí sv.Jana Nepomuckého, která se stala rodovou hrobkou. V těsném sousedství zámku vyrostl špitál, zastávající současně funkci sirotčince. V souvislosti s novou výstavbou hrabě podporoval další umění. Působil zde Antonín Braun vyučený v dílně svého slavného otce Matyáše a místní kameník Antonín Max – praotec uměleckého rodu proslaveného v 19. a 20. století.

Základem společenského vzestupu Josefa Jana Maxmiliána Kinského nebyly jen funkce u dvora, ale především praktické uplatňování ekonomických představ o hospodářských mechanizmech. Z moci úřední podporoval a sám zakládal manufaktury. Využíval všech možností, které panství přinášelo k rozvoji a ke zvyšování prosperity svých podniků, ale i prosperity poddaných, kteří byli na podnikání zainteresováni. Místo roboty na panském mohli poddaní pracovat na rozdělené půdě, která jim byla pronajata. Parcelací dvorů vznikly vesnice Janov a část Pihelu, rozrostl se Radvanec, vznikl Maxov (pojmenovaný po hraběti), rozdělen byl dvorec ve Svojkově.

Zpracovával textil a obchodoval s ním. Úspěšně rozvíjel obchod se surovinami potřebnými k textilní výrobě. Tyto činnosti byly další šancí pro výdělek poddaných. Aby se získala práva obchodování v malé, ale výhodněji než Sloup položené, nedaleké vesnici Haidě, zasadil se u císařovny Marie Terezie o povýšení Haidy (Nového Boru) na město (1757) s právy trhů. Soustředil se i na zpracování skla a na obchod s ním. Získával cizí mistry, kteří přinášeli nové technologie. Zásoboval celou monarchii všemi druhy zrcadel, která také vyvážel na mnohá, i velmi vzdálená místa v Evropě. Kvalitou zrcadel údajně zastínil italskou benátskou produkci.

Zvelebitel sloupského panství nezaložil vlastní rodovou větev, zemřel svobodný a bezdětný v roce 1780.

Linie rodu Kinských na Sloupu, viz: Kinští na Sloupu